První pomoc - otrava jedovatými rostlinami ..
Jedovaté rostliny jsou takové rostliny, které obsahují látky způsobující otravu. Psi jedí různé rostliny, většinou trávu, aby se vyčistili – donutili k dávení - nebo čistě jenom jen tak, protože si hrají. Větší nebezpečí představují pokojové rostliny, protože se pěstují v domácnosti společně s domácími mazlíčky a riziko otravy se tedy zvyšuje.
Lehce jedovaté rostliny způsobují ekzémy, záněty, vyrážky nebo otoky. Při pozření silnějších jedovatých rostlin pozorujeme příznaky otravy jako je zvracení, průjem a křeče. Případné pozření většího množství takovéto rostliny může mít fatální následky. Jedovaté pokojové rostliny bychom měli umístit v těžce dostupných místech kam pes nedosáhne.
Některé rostliny z čeledi agávovitých obsahují alkaloidy a saponiny. Po pozření dochází k podráždění trávicího traktu. Mezi tyto rostliny patří například tchýnin jazyk.
U rostlin z čeledi amarylkovité (amarylis, hvězdník, klívie, narcis ...) jsou nejjedovatější jejich cibule, jedovatá je ale celá rostlina. Obsahuje galanthamin (nervovým jed). Narcis obsahuje krystaly šťavelanu vápenatého jehož malé dávky způsobují silný pocit pálení v ústech a jícnu, otok a dušení. Větší dávky způsobují problémy s dýcháním, křeče, kóma a smrt. Z těžké otravy se lze zotavit, může ale dojít k trvalému poškození jater a ledvin.
Některé druhy čeledi áronovité (alokázie, anturium, difenbachie, kala, jednolist, filodentron, monstera, užovník ...) obsahují ve svých pletivech nerozpustné krystaly šťavelu vápenatého. U stonku difenbachie dochází k nejsilnějším reakcím, jehličkové krystaly způsobují bolest a edém při kontaktu s tlamou, jazykem, ústní sliznicí, spojivkou a kůží. Dochází k podráždění sliznice dutiny ústní a trávicího traktu. Výsledkem je svědění, zánět, otok sliznic, jazyka, patra i hltanu, což vede ke stížení polykání, dýchacím potížím až k dušení. Může se objevit také dávení, zvracení, průjem a zánět žaludku a střev. Pomoc veterinárního lékaře je nezbytně nutná, ohrožení průchodnosti dýchacích cest závisí na druhu požité rostliny. Jediná je zde lékařská první pomoc kde lékař indikuje nitrožilně Benadryl, Epinefrin a Pepcid.
Všechny rostliny z čeledi lilkovité (paprika, lilek, petúnie, ...) jsou jedovaté. Obsahují především alkaloidy, saponiny a kumariny, všechny tyto alkaloidy jsou nervové jedy.
Oblíbený brambořík z čeledi prvosenkovitých je také jedovatý, protože jeho hlízy obsahují saponin cyclamin způsobující rozpad červených krvinek. Jedovaté saponiny obsahují i prvosenky. Rostliny z čeledi pryšcovité (kočičí ocásek, jatrofa, kroton, vánoční hvězda, ...) obsahují latex. Složky latexu mají dráždivé účinky na kůži a sliznici trávicího traktu. Po kontaktu s kůží se objevuje zčervenání až tvorba puchýřů, při styku se spojivkami zánět očních spojivek, po požití dochází ke kolice, průjmům, zánětu žaludku a střev.
Čeleď toješťovité (pouštní růže, zlatá trumpeta, barvínek, dipladénie, oleandr, madagaskarská palma, ...) obsahuje látky, které vyvolávají kožní onemocnění. Některé druhy obsahují také alkaloidy a kardioaktivní glykosidy, které způsobují fatální poruchy srdečního rytmu – oleandr a dipladénie jsou smrtelně jedovaté. Při podezření na otravu z rostlin navštivte okamžitě veterinárního lékaře a zajistěte vzorek rostliny.